Používání státních a evropských peněz nesmí být plošně utajované

Poslancům doporučuje, aby požádali vládu o úpravu platné legislativy tak, že zákonem budou stanoveny jasná pravidla pro povinné zveřejňování rámcových smluv iv případě zakázek jakýchkoliv služeb či zboží, které se realizují z veřejných a evropských zdrojů v utajeném režimu.

Po kontrole kybernetických projektů za bezmála 53 milionů eur zjistili státní kontroloři několik nedostatků. Od realizace veřejných zakázek, transparentnosti výběru dodavatele až po finanční řízení projektu ze strany bývalého Úřadu místopředsedy vlády ČR pro investice a informatizaci (ÚPVII). „NKÚ svá zjištění odstoupil orgánům činným v trestním řízení pro podezření v souvislosti s machinacemi při veřejných zakázkách a porušením povinností při správě cizího majetku,“ konstatoval úřad.

Kontroloři kritizují, že při informačních projektů financovaných z evropských a národních zdrojů se stalo pravidlem utajování celého procesu zakázky i jeho řízení. Při kontrolovaném kyberbezpečnostnom projektu zjistili, že přesto, že odborné autority státu, jako jsou Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) či Národní agentura pro síťové a elektronické služby (NASES), zpracovali podrobnou dokumentaci Národního projektu kybernetické bezpečnosti, tehdejší Úřad místopředsedy vlády ČR pro investice a informatizaci si za 40.000 eur nechal dodatečně vypracovat studii proveditelnosti prostřednictvím externího dodavatele, společnosti Ernst & Young. „Dodavatel přitom nedisponoval bezpečnostní prověrky, které by mu umožnily seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, a proto mohl vyhotovit pouze obecný dokument bez odborného, ​​věcného pohledu,“ tvrdí kontroloři.
Podle nich je takové jednání v rozporu s principem hospodárného nakládání s veřejnými financemi.

Vážné pochybení zjistili i při stanovení předpokládané hodnoty zakázky. ÚPVII ji určil nejen jako jednu položku za předmět zakázky, ale do původní hodnoty nebyla započítána kompletní technická podpora pro celou dobu trvání projektu. Proto se původní očekávaná hodnota stanovena na 12,9 milionu eur bez DPH zvýšila o třetinu, na konečných 16,7 milionu eur.

Problém vidí kontroloři iv tom, že pro utajovaný režim projekt neposuzoval Útvar hodnoty za peníze (UHP), který má hodnotit všechny IT projekty nad deset milionů eur.

Projektu také vyčítají, že ceny za technické komponenty byly výrazně nadhodnocené. Výrazně vysoké ceny evidovali například při rozbalení, montáži a osazení hardwaru, likvidaci obalů či oživení zařízení.

Kontroloři pochválili, že vedení NBÚ odtajnilo základní náležitosti projektu v rámcové smlouvě. NKÚ zároveň doporučuje v budoucnu utajovat pouze nezbytné informace a v součinnosti s NBÚ přináší i pravidla, která by měly využívat ministerstva či jiné instituce v zájmu transparentnosti a efektivity využívání veřejných zdrojů.

Bývalý místopředseda vlády pro informatizaci Richard Raši pro TASR uvedl, že o tom, co má a co nemá být utajované, nemohou rozhodovat úředníci z NKÚ a ani politici, ale odborníci a experti, kteří projekt připravují. „Mohlo by se totiž stát, že projekt by vyšel vniveč, kdyby byly prozrazeny důležité informace, které mají chránit bezpečnost informačních systémů,“ uzavřel Raši.